775622655 info@dobryden.eu

Podobně jako jinde ve světě, patří i ve Skandinávii Vánoce k největším občanským a křesťanským svátkům. Svátky jsou spjaty s odpočinkem, návštěvami blízkých a zimními sporty. Zajímavostí je, že kolem 21. prosince zde vrcholí polární noc a to znamená, že se musí potýkat s nedostatkem světla. Podívejme se tedy, jak konkrétně se slaví Vánoce ve třech skandinávských zemí. V čem se liší a co naopak máme společné.

Tradiční vánoční výzdoba je velmi podobná té naší. Používají se vánoční stromky, hvězdy, betlémy, adventní věnce, andílci, perníkové ozdoby, svíčky a lucerny. Hojně využívají i severské motivy na ozdobu – vločky, soby, losy nebo skřítci. Charakteristické pro Norsko je např. rozvěšování malých státních vlajek na stromek.

Vánoce se zde slaví ve stejné dny jako ve střední Evropě. Na 24. připadá Štědrý den a na 25. a 26. dva svátky. Těmto dnům předchází čtyřtýdenní období adventu.

 

Norsko

Oslavy svátků začínají první adventní nedělí, kdy se také zapaluje první svíčka na věnci. Prvním velmi důležitým dnem je už 23. prosinec, kterému říkají malý Štědrý den a je ve znamení zdobení stromečku. Poté už následuje Štědrý den a první a druhý svátek vánoční. Nový rok se oslavuje 31. prosince a 1. ledna. Celý vánoční čas je pak završen 6. ledna na Tři krále. Velmi typickými norskými vánočními ozdobami jsou slamění kozlové, kteří jsou posazeni v zahradách. Každoročně je v televizi vysílána československá pohádka Tři oříšky pro Popelku a Norové jsou jejími velkými fanoušky. I přesto, že všechny postavy ve filmu namluvil jeden herec.

 

Dánsko

I Dánové nazývají 23. prosinec malý Štědrým dnem a zdobí během něj své stromky. Zároveň připravují kachnu na štědrovečerní stůl a v rodinném kruhu se zpívají koledy nebo se hraje tzv. balíčková hra. Každý účastník přinese nějaké malé dárečky. Pomocí hodů kostkou se pak rozdělují mezi účastníky. Po tom, co jsou rozděleny, se můžou ještě nějaký čas, než vyprší časový limit, navzájem krást. Další adventní tradicí v Dánsku je vyrábění papírových srdíček. Tradičně se splétají z papírů dvou barev (červené a bílé), které jsou nastříhané na proužky a po spletení připomínají šachovnici. Zdobí se jimi mnoho míst – školy, výlohy, kavárny i domácnosti. Další velmi specifickou dánskou vánoční tradicí je televizní adventní kalendář. Jedná se o 24 dílný seriál, který se začíná vysílat prvního a končí na Štědrý den. Za mnoho let se některé seriály staly klasikou. Je jím např. Nissebanden, příběhy ze života vánočních skřítků.

 

Švédsko

Oslavy Vánoc se ve Švédsku rozjíždí už s počátkem adventu. Pořádají se tradiční vánoční trhy, firemní večírky a restaurace podávají švédské vánoční pokrmy. Symbolem Vánoc je slaměný kozel (julbock), kterými se zdobí veřejná místa i domácnosti. Ve městě Gävle se každoročně staví obří kozel Gävlebocken, obvykle má kolem 15 metrů a váží několik set kilogramů.  Děje se tak již od roku 1966. Nejdůležitějším dnem Vánoc je samozřejmě 24. prosinec. Následují dva dny vánočních svátků. Narozdíl od většiny Evropy ve Švédsku končí svátky až 13. ledna. Je to den svatého Knuta a během něj se odstrojují stromky, hrají se různé hry a tancuje se. Tradicí je i vyhazovat odstrojené stromky oknem ven.

Dobré novinky

Natavte si zasílání našich dobrých novinek

Děkujeme vám. Nyní prosím potvřďte svou registraci v emailu