775622655 info@dobryden.eu
Lednice  se nachází v proláklině u řeky Dyje, která zde tvoří četná ramena a na které je vystavěn velký Zámecký rybník. V Lednici je zvláště na jaře a na podzim o několik stupňů chladněji než v okolí. Je to způsobeno jednak místním klimatickou anomálií, jednak tím, že v proláklině je voda a vlhko a tento vlhký vzduch nestoupá, drží se v proláklině, a tím pádem drží teplotu níže.

Poprvé se jméno Lednice v latinizující podobě „Izgruobi“ objevuje v písemných pramenech k roku 1222, kdy ji držel mocný rakouský rod Sirotků. Německýnázev místa byl „Eisgrub“. Samo české jméno městečka „Lednice“ je pravděpodobně odvozeno z němčiny a v písemných pramenech je ve tvaru „v Lednyczy“ poprvé doloženo v roce 1412. Všechny názvy označují místo, které je propadlé a kde je zima. Tyto názvy je možno přeložit do češtiny jako „ledová díra“, „ledová jáma“ či „ledová propadlina“. Vlastní obec Lednice se nachází na vyvýšené plošině, ale velká část zámeckého areálu (tedy historická část) onou ledovou jámou skutečně je. Ovšem plnou pokladů…

Najdete tu úplně všechno – skutečně skvostný zámek ve stylu tzv. anglické gotiky, unikátní 92 m dlouhý skleník, překvapující největší islámský minaret v nemuslimské zemi na světě, maurskou vodárnu, romantický Janův hrad. To vše harmonicky zasazeno do rozsáhlého francouzského (v okolí zámku) a anglického parku se starými stromy, množstvím ptáků, celou řadou rybníků a řekou Starou Dyjí. Odtud se pak můžete vydat Bezručovou alejí do Valtic, kde na vás čekají další příjemná překvapení. Není divu, že byl celý tento lednicko-valtický areál zařazen roku 1996 do Světového kulturního dědictví UNESCO.

To se Žižkovi povedlo!

Spolu s jihočeskou Hlubokou, východočeským Hrádkem u Nechanic a západočeskou Chyší je zámek Lednice pokládán za nejhezčí ukázku anglické windsdorské novogotiky, historizujícího stylu, který v 19. století napodoboval středověkou Anglii (vzorem tehdejších staveb byl právě královský zámek Windsor).

Takřka geometrická francouzská zahrada obklopující zámek volně přechází v rozsáhlý anglický park s mnoha rybníky.

Původní gotickou tvrz údajně pobořil a popálil Jan Žižka. Před zámkem se zachovala lípa, zpod které tehdy Jan Žižka pozoroval a kontroloval, zda jeho spolubojovníci boří a pálí zámek Lednice dostatečně odborně. Později tu byl vystavěn renesanční zámek, který byl poté přestavěn barokně a pak ještě jednou – novogoticky. O současnou podobu zámku, ale i četné předchozí přestavby, se zasloužil rod Lichtenštejnů, který vskutku s láskou budoval po generace tento areál téměř 800 let.

Velmi se hovořilo o renesančních i barokních přestavbách zámku, s čímž souviselo samozřejmě i budování parku, ale dnešní podobu vtiskl zámku vídeňský architekt Jiří Wingelmuller a jeho nástupce Jan Heidrich v duchu již zmiňované anglické novogotiky. Tato přestavba probíhala v letech 1846–1858.

Po druhé světové válce byl tento majetek bez náhrady rodu zabaven, ačkoliv Lichtenštejnové i Lichtenštejnsko zachovávali celou válku neutralitu. Zámek i celý areál přešel do vlastnictví státu.

Chcete-li tedy zahájit procházku křížem krážem lednicko-valtickým areálem, můžete začít tímto pohádkovým zámkem. Nabízí 3 prohlídkové okruhy, včetně části Moravské galerie. Zaujme především krásná řezbářská výzdoba. Ovšem původní vybavení neuvidíte, to odvezli Lichtenštejnové v roce 1943 do Rakouska.

Jak zkrotit přírodu

Rozsáhlé, původně nevyužité a bažinaté území v záplavové oblasti řeky Dyje se během posledních tří set let díky Lichtenštejnům proměnilo v umělý, ale harmonicky vyvážený a esteticky působivý celek s francouzskou zahradou v okolí zámku a rozsáhlým anglickým parkem s mnoha stromy, rybníky, romantickými odpočívadly a uměle svedeným původním korytem řeky Dyje. Lužní lesy, louky i vodní plochy představují významná naleziště řady chráněných druhů rostlin a živočichů. Celá přestavba je příkladem optimálního a citlivého využití přírodního potenciálu krajiny v sadovnické tvorbě. V parku najdeme kromě domácích dřevin i bohatou sbírku cizokrajných stromů a keřů.

 Výletní loďky projíždějí původním korytem Dyje.Pokud se vám nechce šlapat celou cestu parkem pěšky, můžete u Maurské vodárny nastoupit na loď s elektropohonem a dostat se tak původním korytem Dyje, nyní slepým ramenem, například k minaretu.

Minaret „na truc“

Než začnete stoupat do výšky 59,4 metru, můžete si na naučné tabuli přečíst příběh o tom, kde se v lednickém areálu minaret vůbec vzal. Údajně byl postaven v roce 1802 vlastně z trucu. Tehdejší majitel panství Alois I. z Lichtenštejna chtěl na vlastní náklady postavit v obci kostel, ledničtí radní mu však odmítli poskytnout pozemek, tak „na just“ postavil na své parcele největší minaret v mimoislámských zemích. Původně to prý měla být dokonce rozsáhlá mešita, ale protože zvolené místo bylo bažinaté a tak těžkou stavbu by neuneslo, nahradil ji štíhlý minaret se třemi vyhlídkovými okruhy. Ovšem na ten poslední mohou vstoupit jen ti, co netrpí závratěmi, takže já jsem ho rozhodně vynechala.

Památkovou ochranu požívá v Lednici 37 objektů počínaje komplexem zámeckých budov přes romanticko-klasicistní stavby a plastiky v zámeckém parku, několik novogotických domů z poloviny minulého století, až po zajímavou stavbu nádražní budovy z konce 19. století, postavenou podle návrhu lichtenštejnského stavitele Karla Weinbrennera. Mezi tyto objekty samozřejmě na předních místech patří už zmiňovaný a pro turisty velice atraktivní minaret, dále například pseudogotický Janův hrad, římský vodovod nebo umělá jeskyně.

Kostlivec, Osada havranů a Hollywood

Prostor lednického zámku a parku nepochybně působí exoticky a tajemně. Není tedy divu, že se stal také místem pro vznik strašidelných příběhů. Jedním z nich je o Kostlivci na třínohém vraníkovi. Když se prý v noci krajina zahalí do mlhy, zjevuje se tu černý rytíř. Nejprve je slyšet dusot kopyt jeho koně, pak se ze tmy zjeví postava jezdce v širokém černém plášti, z něhož svítí jen bílá umrlčí lebka. Vraník, na kterém sedí, má pouze tři nohy. Kostlivec se chvíli rozhlíží, a pak se pomalu noří do vody rybníka. Místní se domnívají, že jde o ducha některého z bývalých pánů, který tak pyká za své hříchy. Exotiky tohoto místa si všimli samozřejmě i filmaři, ti barrandovští tu natočili například Osadu havranů, ti hollywoodští zas celkem nedávno film Omen v režii Johna Moore.

 

Autor: Jana Michalcová

Foto: Pixabay.com

Převzato z časopisu Cestopisy.

Dobré novinky

Natavte si zasílání našich dobrých novinek

Děkujeme vám. Nyní prosím potvřďte svou registraci v emailu